
Zbrusu nový Bikepark Arber můžeme s klidem označit za bikerskou perličku, zdaleka nejen Šumavy. Nachází se přitom jen kousek za českými hranicemi, 10 minut autem od Železné Rudy.
Nejnovější německý bikepark vybudovali od píky kluci z Trailtech.at v areálu Velký Javor/Grosser Arber (1456 m), což je nejvyšší hora Šumavy a zároveň populární lyžařský areál vzdálený oněch 10 minut od českých hranic. V roce 2011 se tu dokonce konal Světový pohár žen v alpském lyžování, co už o lecčem napovídá.
Bikepark byl otevřen na konci května 2025. V danou dobu se zde konalo focení a natáčení jako pozvánka a ochutnávka nové lokality a já měla tu čest zúčastnit se také. Čerstvé dojmy z tratí si proto nemůžu nechat jen pro sebe.
![]() | ![]() | ![]() |
Bikepark Arber. Foto: Tom Rucký |
Bikepark Arber – fáze 1 a chystaná fáze 2
V tuto chvíli, respektive v 1. fázi, je na Arberu vybudováno 6 trailů v délce od 700 m do 1 km. Obsluhuje je kotvový vlek v části zvané Turnhof, která v zimě nabízí sjezdovky zejména pro začátečníky a děti. Na první pohled by se proto mohlo zdát, že jste přijeli do malinkého bikeparku, ale věřte mi, že i na krátkém lesním úseku se dá zahrát hodně trailové muziky. Navíc pánové z Trailtech.at tady využili skutečně každý dostupný metr svahu.
Už teď se navíc pracuje na rozšíření, tedy 2. fázi, která do hry zapojí sedačkovou lanovku na Sonnenhangu a kdo ví… Pokud se bikeparku bude dařit, diskutuje se o technických trailech vedoucích přímo z nejvyšší hory Šumavy, tedy z vrcholu Velkého Javoru (1456 m)!

Od letošního oficiálního zahájení provozu jsou na Arberu pro bikery připravené tyto traily:
- Modrý singltrail (1 km)
- Modrá flowline (1 km)
- Modrá jumpline (700 m)
- Červený singltrail (900 m)
- Červená jumpline (1 km)
- Dva zelené traily (400 m) – pro úplné začátečníky a děti, obsluhované pojízdným pásem

Společnost Trailtech.at se již delší čas specializuje na vysoce kvalitní traily, zejména si dávají záležet na jejich dokonalém povrchu. Na stavbu některých z nich jsem se byla podívat loni na podzim minulého roku a už tehdy jsem měla pocit, že jsou prakticky připravené k provozu…
Gary Hampton, projektový manažer stavby trailů v bikeparku Arber, mě ale brzy vyvedl z omylu. Tehdy šlo o velmi hrubou stavbu, jejíž povrch se měl ještě dále vrstvit a zrát, vrstvit a zrát… Vše se zřejmě zadařilo, protože při návštěvě minulý týden bych povrch trailů přirovnala skoro až k betonu, po kterém by se dalo klidně jet na kolečkových bruslích! Přesto mají zdejší traily příjemný „hliněný grip“.

V této první fázi jsou na Arberu nachystané v drtivé většině hladké traily, které v pohodě zvládnete i na pevném kole. Nějaká technika se tady přesto najde, zejména na modrém a červeném trailu. Ty jsou totiž užší a zahrnují i jednoduché kamenité sekce. Vše je ale plynulé a snadno zvládnutelné. Techničtější tratě, více v enduro stylu, se plánují až ve druhé fázi, napojené na výše zmíněnou lanovku Sonnenhang.

Pokud jde o aktuálně dokončené traily a jejich zatáčky, nevím, jaké vykrajovátko použili na Arberu, ale věřte mi, že jednotlivé oblouky jsou stavěné zřejmě za pomoci obřího pravítka a úhloměru. Rádiusy klopených zatáček jsou totiž přesně takové, aby vám stačila rychlost získaná na začátku trailu a následně jste mohli frčet od začátku do konce prakticky bez potřeby sáhnout na brzdu, nebo naopak roztáčet kliky.

I když některé klopenky vypadají spíš jako solidní wallridy, nečinily žádné problémy ani Julče Čechurové, dvanáctileté bikerce, kterou jsme si na focení pozvali, abychom měli hodnocení i od mladších ročníků. Je ovšem potřeba zdůraznit, že Julča je opravdu velmi šikovná mladá bikerka!

Traily zde mají příjemnou logickou návaznost. Jakmile děti a začátečníci zvládnou základní zelené traily, můžou s klidem zamířit na hlaďoučký modrý flowtrail, následně klidně i na modrý trail s občasnými kamenitými sekcemi.

I zkušení bikeři se ovšem snadno rozehřejí a dostanou se brzy do rytmu na zmíněném modrém flowtrailu. Svaly a kosti si tady během chvíle protáhnete v pohodových klopenkách a na terénních vlnách. Poté se již s chutí můžete vrhnout na modrou jumpline, která je skutečným zážitkem.
Asi dobře víte, že nejsem žádný „prémiový letec“, skoky na zdejší jumpline jsou ale natolik ukázkově postavené, že se nemusíte skoro ani snažit a odraz vás bez protestu vyšle hezky až na dopad. Rozhodně oceňuju, že skoky ve stylu „tejblů“ tady mají finální hranu zaoblenou, proto se nestane nic hrozného, pokud nedoletíte až do svažitého dopadu.

Červená jumpline nabídne, oproti modré, ještě vyšší klopenky a ještě větší skoky. Dále je okořeněná „sharkfiny“, případně nabídne různé možnosti projetí. Lavice se dá skočit buď klasicky v celku, nebo si naskočíte na dlouhý kámen, ze kterého seskočíte zase dolů jako z dropíku.
Nechybí tady ani dvě varianty skočení step-upu, což také není nic, v čem bych vynikala. Na Arberu mě to ale opravdu bavilo, jelikož mě to ladně hodilo rovnou na dopad. Chápu, že tenhle report vyzní asi hodně nadšeně, ale „čestné skautské“ – já se i při focení, kdy se člověk opakovaně vrací na jeden a ten samý skok či překážku, nesmírně bavila!

Již oficiálně otevřený bikepark Arber se svou aktuální rozlohou může (prozatím) řadit mezi ty menší a méně náročné lokality, avšak co do kvality trailů a „fun factoru“ lze již nyní toto místo vynášet skoro až do nebe. Co dalšího za trailové lahůdky nás tady ještě čeká, to ukáže až další vývoj.

Zajímavost na závěr: Až si budete projíždět na Arberu traily, budete si moct vedle tratí všimnout například kapradí nebo stromečků v kamenných ohrádkách. Je to proto, že areál Arber úzce spolupracuje s organizací „Naturschutz“ (ochrana přírody), proto se snaží plánovat a stavět traily tak, aby se z okolních lesů zachovalo co nejvíc. Jeden trail například vede jen kousek od velkého mraveniště, které zůstalo záměrně zachováno a pro jistotu ještě ohraničeno, aby byla zdejší příroda co nejméně dotčená.
Autor článku
Vydané: 02/07/2025